Písmo
Egyptské písmo
Mluvený jazyk vznikl v důsledku silné potřeby komunikace a
První písmo nevzniklo z potřeby uchovávat mytologická vyprávění, ale spíše ze snahy vést přesné účetnictví. K záznamu číselných údajů se nejprve používaly calculi (latinsky kaménky), tedy oblázky ukládané do nádoby z pálené hlíny. V okamžiku, kdy někoho napadlo namalovat sčítaný prvek na zátku nádoby vznikl piktogram a z něho se později vyvinulo písmo.
První takové znaky se objevily kolem roku 3300 př.n.l. v Sumeru v Dolní Mezopotámii ve městě Uruk. Toto primitivní písmo ale nebylo ještě schopno zaznamenat abstraktní slova. Znaky se postupně vyvíjely, měnil se jejich tvar. Měli tvar klínu a proto bylo toto písmo nazýváno klínové.
Egyptské hieroglyfické písmo vzniklo později - kolem roku 3100 př.n.l. Nevíme, zda bylo výsledkem kontaktů se Sumery, nebo zda vzniklo samostatně, bylo ale souvislým systémem, který byl schopen postihnout všechny jazykové nuance. Podstatně se lišilo od klínového písma a můžeme tedy předpokládat, že jím nebylo nijak ovlivněno. Nejstarší záznamy psali Egypťané na rostlinné materiály jako například dřevo, listy nebo kůru. Ty ale rychle podlehly zkáze a tak nejstarší dochované záznamy byly vyryté do kamene, slonovinových destiček nebo hliněných předmětů.
Egyptské písmo se nazývá hieroglyfické, podle řeckého slova hieroglyf, což znamená posvátný zářez. Původní písmo se vytesávalo do stěn hrobek, kde mělo za úkol chránit mrtvé. Psát ovšem umělo jen málo Egypťanů, neboť se bylo nutno naučit přes 700 znaků. Po příchodu křesťanství se hieroglyfy přestaly používat a jejich význam byl zapomenut. Nikdo je nedovedl přečíst až do roku 1822, kdy jejich tajemství rozluštil Francouz Jean Francois Champollion.
